Samice žraloka černocípého porodila jako panna
Žralok černocípý - Carcharhinus limbatusSamice žraloka černocípého ve Virginii oplodnila své vajíčko aniž by se předtím spářila se samcem, dokazuje průzkum její DNA. Vědci tak již podruhé využili DNA, aby dokázali možnost tzv. parthenogeneze u žraloků. Parthenogeneze je proces, který umožňuje samicím některých živočichů plodit potomky bez spermií.
Samice žraloka přezdívaná Tidbit zemřela v akváriu dříve, než někdo začal tušit že je gravidní. Během pitvy byl nalezen plod dlouhý 30cm. Tidbit byla ulovena ve volné přírodě velmi mladá a pohlavní dospělosti dosáhla až v akváriu na Virginia Beach, kde žila 8 let. Po tuto dobu nebyl v akváriu chován žádný samec žraloka černocípého. Takže otázka je, odkud to baby pochází? Říká Demian Chapman z Ústavu Ocean Conservation Sience ve Stony Brook University v New Yorku.
Otisky prstů DNA
Chapman a jeho kolegové extrahovali genetický vzorek z matky i mláděte a udělali stejný test jaký se dělá u lidí při testování otcovství. Normálně žraločí DNA obsahuje genetický materiál z otce i matky, ale mládě Tidbit není normální žralok. Veškeré geny embrya pocházejí z matky a neobsahuje žádný materiál z otce.
Všechny druhy obratlovců kromě savců, jsou teoreticky schopné parthenogeneze, říkají vědci. Příklady byly zdokumentovány u varanů komodských, hroznýšů, chřestýšů, slepic a krůt. Parthenogeneze není možná u lidí, protože za podmínky, kdy kompletní genetický materiál pochází od matky, některé geny zůstanou tzv. vypnuty a embryo se nebude vyvíjet.
Parthenogeneze se u žraloků v zajetí pravděpodobně vyskytla vícekrát, než kolikrát byla zdokumentována, říká Robert Hueter, ředitel Centra pro výzkum žraloků na Moteho mořské laboratoři v Sarasotě na Floridě. Otázkou je, zda je parthenogeneze typ vývojové anomálie, či odpověď na situaci při absenci partnera. Skutečnost, že se vyvinulo pouze jedno embryo, ukazuje spíš na případ vývojové úchylky vajíčka, než na reakci nemožnosti páření, říká Hueter.
Nulová variabilita
Normálně vzniká embryo tehdy, když vajíčko obsahuje polovinu chromozomů oplodněných spermiemi. Když se vajíčko formuje, ať v rostlině či živočichovi, vyrábí také tři další buňky zvané polární subjekty. V případě parthenogeneze, se jedna z těchto buněk chová jako oplodněná, i když není. Chapman říká, že když je tato buňka totožná s vajíčkem, tak ztrácíme hodně buněčných informací. Potomci parthenogeneze nicméně nejsou přesné klony svých matek, protože genetický materiál se mísí odlišně. Přesto podle názoru vědců tento nedostatek zvyšuje riziko vrozených vad. Vidíme rizika oslabení imunitního systému a rizika reprodukčních abnormalit, ale neznameno, že potomci parthenogeneze nemohou normálně fungovat a přežít.
