Přečtěte si i další
články týkající se žraloků ..navštivte stránky
www.zraloci.cz
Za posledních 20 let došlo k zásadním objevům týkajících se biologie a chování žraloků ve volné přírodě. Tyto poznatky jsme se pokusili porovnat s osobní zkušeností při potápění se žraloky a vtěsnat do několika základních rad.
1. Záleží na druhu žraloka?
Samozřejmě, jednak záleží na velikosti, těžko očekávat zásadní zranění od 50cm máčky skvrnité, i když i ta Vás může kousnout, ale 5-ti metrový tygří žralok Vás na jedno kousnutí snadno překousne vejpůl. Dále záleží na potravních návycích. Rozhodně není třeba se obávat planktonožravých žraloků, i když patří k těm největším, jsou to žralok velrybí, obrovský a velkoústý, ale jen malé riziko nám hrozí i od potravních specialistů, kteří jsou specializováni na ryby, z toho důvodu, že člověk je obvykle něco, co tento žralok vidí poprvé a jeho běžné potravě se tvarem, velikostí i způsobem pohybu zásadně nepodobá. To jsou například útesoví žraloci, kladivouni, žralouni modří, žraloci píseční, a další. Tito žraloci jsou často velmi velcí, vzbuzují respekt, ale riziko nehody při setkání s nimi je jen minimální, i když je třeba zároveň říci, že není vyloučené a tyto druhy jsou dostatečně fyzicky vybavené tak, že při vážně míněném útoku nemá potápěč šanci. Zbývají žraloci, kteří jsou také velcí, ale zároveň jsou to potravní oportunisté, jacísi popeláři moří, zajímá je vše, co vypadá alespoň trochu jako jídlo a neváhají to ochutnat. Mezi tyto žraloky se všeobecně počítají 4 druhy, žralok bílý, žralok tygří, žralok bělavý a žralok dlouhoploutvý. Závěrem, ne všechny druhy žijí všude, takže druh žraloka se projevuje i lokálně, různé druhy žijí na různých lokalitách, nejenom geograficky, ale i místně, tzn., že někteří žraloci preferují pobřežní mělké vody, někteří preferují volné moře - říká se jim, že jsou pelagičtí. Pokud zmíníme poslední 4 druhy, tak žraloka bílého můžeme potkat ve všech vodách tropického i mírného pásu, blízko pobřeží i na volném moři. Ale přece jen, některé oblasti jsou tímto žralokem vyhlášené, jsou to oblasti, kde teplota vody nepřesahuje 21°C a kde je koncentrace ploutvonožců nebo tuňáků. Je to jih Jihoafrické republiky, jihovýchodní Austrálie a pobřeží Californie v USA. Takovým speciálním místem, kam jezdí vědci často pozorovat tohoto žraloka je mexický ostrov Guadalupe. Každým rokem je tento druh rovněž pozorován ve Středozemním moři kam následuje táhnoucí hejna tuňáků a co je zajímavé, středozemní žraloci patří obvykle k těm největším, kteří jsou na světě pozorováni. Zatímco australští a jihoafričtí 4-metroví žraloci, jsou již považování za velké, ti středozemní mají běžně 5 a občas i 6 metrů. Proč to tak je, není známo. Žralok tygří je typickým tropickým žralokem, který miluje teplá moře. Nejznámějšími lokalitami výskytu je Havaj, Ningaloo reef na severozápadě Austrálie, jihovýchodní pobřeží Afriky a pacifické pobřeží Střední Ameriky. Vyskytuje se často v mělkých pobřežních vodách, kde slídí po potravě. Žralok bělavý žije v podobných oblastech jako žralok tygří, z dalších známých oblastí výskytu bych jmenoval Bahamy, Karibik, Rudé moře. Tento žralok je zároveň jediným žralokem na světě, kterému nevadí ani 100% sladká voda a při shánění potravy vystupuje vysoko proti proudu řek. Byl pozorován v řekách Ganga, Indus, Orinoko, Mississippi, Zambezi, Limpopo, v Amazonce byl pozorován až na území Peru! Rovněž žije ve sladkovodním jezeře Nicaragua. Žralok dlouhoploutvý je na rozdíl od těch předchozích pelagický druh, pravidelně se s ním setkávají klienti jižních egyptských safari.
2. Záleží na potápěčské výstroji?
Na prvním místě bych zmínil, že nejvíce útoků na potápěče patří lovcům na harpunu, kteří měli na opasku upevněné ulovené ryby. Tuto informaci není třeba dále rozvádět. Některé prameny dále uvádějí, že žraloci reagují na některé barvy, píše se o oranžové. Věda zde není úplně jednotná, já osobně vřele doporučuji se oranžové ve výstroji vyhnout. Můj kamarád, potápěč a podvodní fotograf Martin Tomčík, byl napaden žralokem hedvábným, který mu utrhnul od jacketu oranžovou scubaduba připevněnou na karabině. Nás ostatních, méně zajímavě barevných, si žralok nevšímal, Martinovi se naštěstí kromě leknutí nic nestalo. Chování žraloků také ovlivňuje druh potápěčského přístroje buď s klasickým otevřeným a nebo méně běžným uzavřeným okruhem. Potápěči, kteří se chtějí přiblížit ke žralokům co nejblíže, používají uzavřený okruh, protože bublin z otevřených okruhů, se většina žraloků opravdu bojí. Různé vědecké týmy vyvíjejí rozličné protižraločí repelenty, buď na chemické bázi nebo na bázi slabého elektrického pole. Výsledky zatím nejsou jednoznačné, odvažuji se tvrdit, že pokud se jednou žralok rozhodl Vás sníst, tak ho žádný repelent nezastaví. Známou věcí z podmořských dokumentů, je tzv. protižraločí tyč. Je to jednoduše nástroj na odstrkávání zvědavého žraloka, který si chce jenom trochu kousnout, nemám žádnou osobní zkušenost, potápěčské legendy potápění se žraloky svorně tvrdí, že je to výborná věc.
3. Záleží na době ponoru?
Ano záleží. Drtivá většina žraloků jsou noční lovci. Přes den pouze tráví to co sežrali v noci a jsou letargičtější. Méně nebezpečí tedy hrozí, pokud se potápíte během dne, tam kde žijí nebezpeční žraloci, je nutné zvážit, zda noční ponor za takové riziko stojí. Doba přílivu a odlivu ovlivňuje viditelnost, malá viditelnost znamená větší nebezpečí pro potápěče, protože žralok Vás na dálku špatně vidí a ostatními smysly Vás může vyhodnotit jako kořist.
4. Záleží na chování potápěče?
Ano záleží. Nesmíte zahnat žraloka do slepé uličky, mezi Vámi a žralokem musí být vždy úniková cesta, jinak může podniknout útok jako obrannou reakci. Nepronásledujte žraloky a nesahejte na ně, mohou se bránit a to velmi účinně! Nekrmte žraloky, jednak to není etické, jednak neuvidíte žraloky při jejich přirozeném chování a jednak je uvykáte, aby si člověka spojovali s jídlem a to je nebezpečné. Pokud ve Vás nějaký žralok probudí strach, nikdy panicky neprchejte. Zůstaňte na místě, snažte se vypadat nenuceně a klidně a buďte ke žralokovi čelem. Pokud zjistíte, že situace je stabilizovaná, můžete začít pomalu plout k lodi nebo břehu, ale mějte žraloka stále pod kontrolou.
Pokud budete dodržovat zásady potápění se žraloky, odvažuji se tvrdit, že možnost nehody (s vyjímkou setkání se žralokem bílým) se blíží nule. Stačí porovnat statistiky ISAF s množstvím potápěčů, kteří se ve žraločích oblastech potápějí. Mě osobně žraloci fascinují, potápím se s nimi rád a každé setkání je pro mě nezapomenutelným zážitkem. Nemohu zde na závěr nezmínit osobní zkušenost se zvláštním chováním žraloků bělavých v lokalitě Protea Banks v Jižní Africe. Tito žraloci z tzv. velké čtyřky, jsou na této lokalitě v určitém ročním období opravdu hojní. Běžně dorůstají 3 metry a díky mohutné stavbě těla jim anglosasové ne náhodou říkají Bull shark. Setkání s tímto "býkem" na Protea je velmi adrenalinové a zpočátku je velmi těžké si na to zvyknout. Jakmile Vás žralok spatří, rozjede se jako torpédo proti Vám, metr před potápěčem uhýbá do pravého úhlu a mizí zase do nekonečné modři. Potápěč zatím utišuje rozbušené srdce a v duchu již smolí příběhy k večernímu skvělému jihoafrickému vínu a výstižné věty do potápěčského logbooku!
Napsal Kóta - s velkým nadšením v lednu 2004
Několik rad k potápění se žraloky od Tethysu
