napsala Alena Talafúsová
PANAMA
Ačkoliv je Malpelo kolumbijský ostrov, je to k němu stejně daleko z Kolumbie i z Panamy. A protože katamarán Inula vyplouvá z panamského Davidu, je namístě říci si pár slov o této malé, ale nádherné středoamerické zemi.
Panama se stala nezávislou zemí 3.11.1903 vyhlášením nezávislosti na Kolumbii za vojenské pomoci USA, které měly eminentní na stavbě a kontrole průplavu a proto se zde, ne naposled, vojensky angažovaly. Ale dost historie. Současná Panama je úchvatnou zemí s nádhernou přírodou a několika oblastmi, kde doposud žije svým tradičním životem původní indiánské obyvatelstvo. Dovolte pár informací o kmenech, které měly to štěstí a přežily až do dnešních dnů.
Emberá a Kuna
Studie a výzkumy potvrzují, že národ Emberá, respektive kmen Chocó, má původ v amazonských lesích. Své prapředky má ale v kultuře Dongson a ve výjimečných polynéských námořnících, kteří se do oblasti Jižní Ameriky dostali 500 let před n.l., přeplutím oceánu a osídlením amazonské pevniny.
Nynější národy Emberá a Wounaan se v Dariénu začali usídlovat od 17. století. Jedná se o dva kmeny jazykově naprosto odlišné, ale se stejnou kulturou a historií. Z celkového počtu Emberá-Wounaan je Emberá více než 80%.
Na začátku 19. století kmeny Emberá a Wounaan již okupovali většinu povodí řek v Dariénu. Zůstalo zde jen velmi málo Evropanů, kteří utvořili města a tam se usadili španělsky mluvící černoši. Z kmenů Kuna zůstaly na území Dariénu pouze dvě menší osídlení v oblasti dnešního Národního parku u pramenů řeky Chucunaque u měst Paya a Púcaro, kde tvoří rezervaci Kuna de Walá, Mortí y Nurrá v počtu zhruba 250 obyvatel. V roce 1950 se různé skupiny Emberá dostaly až do oblastí kolem panamského průplavu a do provincií Coclé, Herrera a Veraguas. Naprostá většina indiánů Kuna se již v 18. století usídlila na souostroví San Blas.
Během poloviny 20. století došlo u kmenů Emberá a Wounaan k dramatickým změnám. Touha po západním zboží je zapojila do tržního hospodářství, začali obchodovat s černochy, a směňovali své plodiny a lesní produkty za průmyslově vyráběné zboží jako například mačety, sekery, nádobí, pušky, kulky a látky. Prodloužením dariénské silnice v roce 1973 a její dosažení Yavizy v roce 1984 bylo obchodování a zájem o zboží indiánů ještě silnější. S tím ale přicházely další změny – nutnost naučit se španělsky (indiáni mluvili svou vlastní řečí) a naučit se číst, psát a počítat, což donutilo indiány Emberá, dosud žijící roztroušeně podél řek po jednotlivých rodinách, sjednotit se do vesnic. S novými osadníky přicházejícími do Dariénu za pozemky přišel další problém, nutnost chránit svá území a potřeba volit si své mluvčí a hlavy určitých území (tzv. cacique), kteří by tlumočili a hájili požadavky a nároky indiánů na území.
Emberá a Kuna byli v historii nepřátelé, hlavně z dob bojů v 16. století podporovaných Španěly. Postupem času se dávné válčení urovnalo a indiáni "vykouřili dýmky míru". Kmen Kuna byl od počátku více jednotný, vytvářel vesnice a měl své vůdce a mluvčí již v 18. století. V roce 1903, po vyhlášení samostatnosti Panamy, se vláda snažila o civilizování indiánů Kuna, ale to mělo za následek pouze zasahování do jejich kultury, okupování jejich území a ničení přírody, ze které indiáni žili. Kunové se vzbouřili a po boji v roce 1925 chtěli vyhlásit samostatnost. Do sporů se vložily USA a záležitost urovnaly dohodou, kde Kunové uznali suverenitu Panamy a vláda Kunům naopak vyhradila autonomní práva, uznala oblast jako nezávislé a samosprávné území – tzv. comarca, kde vládnou domorodci a kde vlastníky nemovitostí mohou být pouze příslušníci kmene Kuna.
Emberá a Wounaan poznali, že jediná cesta k tomu, jak obhájit svá práva na vlastnictví a svoji kulturu, je cesta kmene Kunů a snaží se napodobit jejich uspořádání ve smyslu postoje k vládě a ochraně svých území.
Populace indiánů na území Panamy
Panama má přes 3 milióny obyvatel, z čehož zhruba 420 tisíc jsou indiáni, to znamená 14% populace. Jsou to například následující kmeny:
Ngobe - Buglé
Jedná se o nejpočetnější zastoupení panamských indiánů, kteří sídlí na území horské oblasti provincií Chiriquí, Veraguas a Bocas del Toro. Indiáni nazývají své území comarca (1997), ale panamskou vládou dosud samosprávné území uznané nebylo. Kmeny mají svoji řeč a poměrně málo jich ovládá španělštinu. Jejich počet dosahuje 270 tisíc, což je 65% indiánské populace v Panamě.
Kuna
Zhruba 70 tisíc Kuna se nachází na území comarcy Kuna Yala na souostroví San Blas na karibském pobřeží. Několik málo rodin (cca 250 indiánů) žije v provincii Darién kolem ústí řeky Chucunaque. V roce 1938 po dlouhých dohadech a bojích byla uznána samosprávní oblast Comarca Kuna Yala.
Emberá-Wounaan
Podle posledních odhadů třetí nepočetnější populaci indiánů tvoří kmeny Emberá-Wounaan. V provincii Darién žije přes 25 tisíc indiánů Emberá a necelých 7 tisíc Wounaan. Další, již menší množství, se nachází v oblastech Chimán a Chepo v provincii Panama a v provincii Colón. Společným názvem pro indiány Emberá a Wounaan je Chocó, odvíjející se z provincie jejich původu v Kolumbii. Další názvy jako indiáni Sambú, Nonama, Baudó apod. jsou jen odvozená od míst, kde indiáni sídlí. Emberá a Wounaan mají podobnou kulturu a dějiny, staví stejná obydlí a k lovu i k boji užívají stejné otrávené šípy, které charakterizují amazonské kmeny, ale mají naprosto odlišný jazyk. Na základě zákona z roku 1983 byla stanovena samosprávní oblast – comarca Emberá Wounaan zahrnující dvě ohraničená území – u řeky Chucunaque na SV Dariénu je to Comarca č. 1 Cemaco a u řeky Sambú na JZ provincie Comarca č. 2 Sambú.
Teribe
Žije v malém množství (cca 2000) v oblasti řeky Teribe v provincii Bocas del Toro blízko hranic s Kostarikou. Mají svou lokální suverenitu.
Bri Bri
Národ Bri Bri je na základě usnesení z roku 2000 další etnickou skupinou, která obývá hranice Panamy a Kostariky. Žijí v povodích řek Yorkin a Sixaola na území Guabito v provincii Bocas del Toro. Jde o téměř neznámou etniku čítající zhruba 400 rodin zcela mimo civilizační vývoj. Mají své vůdce, kteří aplikují vnitřní zákony a zvyky.
Panama není známá jen výskytem původních obyvatel, ale také relativně úspěšnou ochranou přírody a zejména deštných pralesů. Na území této malé země se nachází bezpočet národních parků, které chrání různé biotopy, pralesní, horské i mořské. Svoji polohou představuje příroda Panamy unikátní mix středo a jihoamerické flory i fauny, přičemž se zde vyskytují i druhy výlučně endemické. Nejrozsáhlejším národním parkem s nejbohatší přírodou i osadami Emberáá a Wounaan je bezesporu Dariénský prales na hranicích mezi Panamou a Kolumbií.
Darién
Národní park Darién zabírá téměř celou hranici s Kolumbií, na šířku měří 50 km a je dlouhý 160 km. Nejvyšším bodem je vrchol Cerro Tacarcuna a dosahuje 1.845 m. Vrchol se nachází několik kilometrů od Karibiku, na severovýchodě země. Základní pohoří parku má vulkanický původ a dosud je možné vidět zbytky lávy, které dokazují původ země. Serranía del Darién na severu, Pirre a Setetule ve střední části a pohoří Sapo a Juradó na jihu vytvářejí zvlněnou krajinu celé oblasti. V parku pramení i několik řek, např. Tuira, Balsas, Sambú a Jague. Ty jsou skvělým domovem pro mangrovy.
NP má správní úřad v El Real de Santa María a zde je potřeba získat povolení k návštěvě NP (3 dolary na den). Doporučuje se si domluvit průvodce (10 dolarů na den), který zaručí bezpečný pohyb po NP po turistických lesních stezkách.V parku je několik bezpečných stanic strážců parku, kde se dá přenocovat v jednoduchých chatách za 10 dolarů na noc (například Rancho Frío, které se nachází 3 hodiny pěšky od El Realu) a tři lesní stanice (Balsas, Cruce de Mono a Pirre) pro ochranu a správu. Od roku 1989 bylo vyznačeno 100 km cest mezi těmito třemi stanicemi. Lesníci každý měsíc navštěvují kritické oblasti aby kontrolovali počínání osadníků a lovců.
Park chrání jednu třetinu veškerých vodních zdrojů v provincii Darién. Její zachování je obzvlášť důležité pro sociální a ekonomický vývoj. Oblast má potenciál pro rozšířený ekoturismus a pro ekologicky široký vědecký výzkum.
V NP jsou čtyři vědecké stanice. Ve stanici Santa Cruz de Cana je přistávací dráha pro malá letadla. Stanice vznikla na místě dřívější vesničky, kde se dolovalo zlato v průběhu 16.-19.století. Nyní již z vesničky zůstaly jen trosky a po vyznačených stezkách je možné kromě krás divoké džungle sledovat zrezavělou mechanizaci, staré lokomotivy, ale i vnímat sílu sekundárního porostu. Stanice Pirre je vzdálená 14 km od El Real a je možno se k ní dostat pěšky v období sucha a člunem-pirogou v období dešťů. Stanice Cruce de Mono je na svazích pohoří Cerro de Pirre (po 3 hodinách jízdy pirogou je třeba ještě 5 hodin putovat už pouze pěšmo). Stanice Estación de Balsas se nachází na soutoku řek Balsas a Tucutí a dá se tam z hranic parku doplout pirogou po 4 hodinách.
Lesy
Naprostou většinu plochy provincie Darién tvoří lesy a zvlášť cenné jsou pralesy Národního Parku. Oblast zahrnuje suché lesy na pobřeží, mangrovy, bažinaté lesy jak poloslané tak sladkovodní, nížinné pralesy, deštné, mračné a zakrslé pralesy ve středních výškách a horské mlžné lesy.
Jako všechny přírodní skvosty i dariénské lesy jsou zasažené postupující civilizací. Těžba a dřevařství jsou sice v oblasti omezené, ale i tak je příroda parku neustále ohrožená třeba i tím, že lidská populace v něm roste 5% ročně. Ovšem největší hrozbou je Panamericana a ostatní silnice.
Za posledních 200 let a především od roku 1945, se plocha pralesů na naší zeměkouli zmenšila na polovinu. Každým rokem je ničeno a ohroženo 20 milionů hektarů pralesů. Některé domorodé kmeny prodávají zalesnění svých území za pakatel evropským podnikatelům. V tomto pohledu jsou pralesy odsouzeny ke zničení. Navíc ztráta vody, která v pralesích koluje, může ovlivnit cyklus vypařování a srážek, které tvoří počasí na Zemi.
Fauna
Počasí v provincii Darién je tropické, vlhké a deštivé. Tento faktor, spolu s malým osídlením, je rozhodující ve výskytu fauny a flory a jedná se o jednu z oblastí v tomto směru velmi rozmanitou. Strategická geografická poloha dává Dariénu směs severoamerické a jihoamerické fauny. Jenom v NP žije 169 druhů savců, 99 druhů plazů, 78 druhů obojživelníků, na 50 druhů ryb a více než 500 druhů ptáků. 60% panamských savců najdeme právě v provincii Darién, což zahrnuje šest z osmi druhů opic a pět kočkovitých šelem.
Samozřejmě jde zároveň i o nespočet endemických druhů. Vědci již vypátrali 7 savců, které najdeme pouze v Dariénu. Třeba pytlonoše dariénského (Orthogeomys dariensis) nebo vačici panamskou (Marmosops invictus). Plazi a obojživelníci přinášejí dva endemické hady, endemickou ještěrku, mloka a pět endemických žab.
Díky těžko dostupné oblasti zde dosud pokojně žije 56 druhů ohrožených nebo chráněných zvířat. Je to například tapír středoamerický (Tapirus bairdii) a pět kočkovitých šelem: jaguár americký (Panthera onca) puma americká (Felis concolor) ocelot velký (Felis pardalis) kočka bažinná (Felis wiedii) a malá hezoučká kočička jaguarundi (Felis yagouaroundi).
Mezi další zvířátka, která jinde na světě už téměř vymřela, ale v Dariénu stále žijí, jsou chápan středoamerický a další malá opička tamarín Geoffroyův. Ti se vlastně nacházejí již pouze v Panamě a částečně v Kolumbii.
U vody možná narazíme na největšího z hlodavců, vzácného kapybaru. Je to metr dlouhé chlupaté zvířátko s sraženým čumákem, potápí se (vydrží ve vodě 8-10 minut) a sameček má kolem sebe harém samic a s každou si to rozdává ve vodě.
Kdybychom se pustili hlouběji do lesů, možná bychom potkali i psa pralesního (Speothos venaticus), sympatického medvěda brýlatého (Tremarctos ornatus) a neuvěřitelně líného (1m/4minuty) lenochoda tříprstého (Bradypus tridactylus). Jinde na světě je ve volné přírodě najdeme už těžko.
Různorodost ptáků na panamském území je jedna z největších na světě. Například v celé Panamě bylo zaznamenáno 883 druhů ptáků v porovnání s 500 v celé Severní Americe. Na území pralesů na rozmezí Panamy a Kolumbie sídlí dohromady zhruba 1200 druhů ptáků.
Asi nejdůležitější dravec dariénských lesů a symbol Panamy je vzácná harpyje pralesní (Harpia harpyja). Je to jeden z největších orlů na světě. Mohutné pařáty harpyje svědčí o její obrovské síle. Loví velké druhy opic jako jsou vřešťani, chvostani nebo malpy, které obratně chytá v korunách stromů. Hnízdění harpyje je velmi zdlouhavé, inkubace trvá skoro dva měsíce, jedno mládě dospívá v hnízdě někdy až půl roku a další jeden rok se pohybuje v těsné blízkosti hnízda. Dospělí ptáci tak mohou hnízdit maximálně jednou za tři roky. Harpyje si staví jediné hnízdo na celý život, na všechna svoje početí. A nejčastěji právě ve vzácném stromě dariénských pralesů cuipo - pokud strom padne ptáci zahynou s ním.
Z dalších ptáků, kteří jsou v jiných oblastech již jen vzácně k vidění je to například hoko černý (Crax rubra), guan chocholatý (Penelope purpurascens), křepel rezavočelý (Odontophorus gujanensis), kolibřík zelenotemenný (Helidoxa jacula) nebo datel šedohnědý (Veniliornis fumigatus). Zajímavý bude určitě endemický šplhánek panamský (Margarornis bellulus).
Papoušci ara se v minulých letech vyskytovali v dariénských pralesích ve velkém množství, ale dnes se soustředí spíše na neproniknutelné oblasti Národního parku. Z pěti druhů papoušků ara, které byly zaznamenány v Panamě, čtyři obývají právě lesy Dariénu. I když jsou v této oblasti stále v daleko větším množství než v jiných místech, pokud nezískají patřičnou ochranu, jejich výskyt se stane kritický. V pralesích NP stále sídlí pestře barevný ara ararauna, zelený Ara amibua nebo amazoňan žlutohlavý Amazona ochrocephala.
PANAMA
Oficiální název státu: Panamská republika
Hlavní město: Panama
Rozloha: 78 200 km²
Počet obyvatel: 3 039 150 (odhad 2005)
Hustota zalidnění: 39/km²
Jazyk: španělština (úřední), angličtina 14%, domorodé indiánské jazyky
Náboženské složení: římští katolíci 90%, protestanti 6%, muslimové 3%
Etnické složení: míšenci 76%, indiáni 14%, bílí 10%
Nejvyšší bod: Volcán Barú (3475m – cca 50 km na sever od města David)
Darién: Cerro Tacarcuna (1875m)
u Playa de Muerto: Cerro Sapo (1145m)
Peněžní jednotka: Balboa (PAB).Vedle panamské měny balboa jsou hlavním platidlem americké dolary. V oběhu jsou prakticky jen americké dolary, balboa se vyskytují jen jako mince (1 balboa = 100 centésimos, 1 Balboa = 1 dolar)
Prezident: Martín Torrijos Espino (od 2004)
Významné dny: 28. listopadu 1821 – nezávislost na Španělsku, 3. listopadu 1903 – nezávislost na Kolumbii
Provincie: Bocas del Toro, Chiriquí, Coclé, Colón, Darién, Herrera, Los Santos, Panamá,
San Blas, Veraguas
Časový posun: -6 hod.
Telefon: +507
Hospodářství: Panamské hospodářství patří k jedněm z bohatších ve střední Americe, které je přímo závislé na příjmech z průplavu. Vláda země se snaží závislost na průplavu zmenšit a tak buduje bezcelní zóny, Panama se stává finančním rájem, což přitahuje bankovní sektor. Pod panamskou vlajkou je registrováno přes 3000 lodí, jelikož jsou registrační poplatky malé a pracovní zákony velmi benevolentní. Čtvrtina populace je zaměstnána v zemědělství, ale zemědělská půda je přibližně na 2 % celkové rozlohy země.
Panama - indiáni - Darién
