Poprvé v Saudské Arábii, jaké to bylo?
napsal Tomáš Kotouč
Letos v květnu jsme se poprvé vydali potápět do Saudské Arábie. Motivací byla samozřejmě zvědavost, jak vypadá Rudé moře v zemi, která se otevřela turismu teprve před třemi lety, ale také nemožnost potápění v milovaném Súdánu, kam nás aktuálně nepustí dramatická politická situace.
Letěli jsme s Emirates do Jeddah, samozřejmě s jedním přestupem v Dubai. Z Jeddah je to poté cca 2,5h autobusem do přístavu Al-Lith, odkud vyplouvají potápěčské lodě. Vízum se vyřizuje online a je to velice jednoduché. Další byrokracie žádná. V zemi je vidět na první pohled, že striktní wahhábistický islám pod tíhou médii a internetu rychle eroduje. Arabky se potulují po ulicích, sami nakupují, řídí auta, vyjít si bez šátku zjevně není problém, ale je to samozřejmě stále menšinová záležitost. Český potápěč samozřejmě opláče, že na lodi zatím není k dispozici ani pivo, ale tipnul bych si, že se to do pár let změní.
Potápění v S. Arábii je absolutně v plenkách. Operují zde zatím pouze 3 safari lodě a všechny objíždějí víceméně stejnou trasu, vnější okraj rozsáhlého korálového šelfu, kterému se říká Farasan Bank. Všechny lokality jsou na hraně šelfu a sousedí s hlubokým mořem. Útesy jsou krásné s bohatým tvrdým i měkkým korálem. Po letech jsem si uvědomil, jak mám rád plata na okrajích útesů. Jsou unikátem Rudého moře a jinde se nevyskytují.
Lokality, které jsme nevštívili, nelze množstvím ryb srovnávat s jižním Súdánem. Ten je rozhodně výrazně bohatší. Hejna kladivounů jaká jsou v Súdánu se nám rovněž jenom zdála, viděli jsme pouze 2 kladivouny bronzové. Šedí útesoví žraloci byli, ale jak mají v Rudém moři ve zvyku, obvykle velmi hluboko, 50m a hlouběji. Zato mladí žraloci hedvábní byli úplně všude a dělali nám svojí zvědavostí velkou radost. Očuchávali nás na vzdálenost natažené ruky. Občas samozřejmě žralok lagunový, žraloka černoloutvého jsem myslím žádného neviděl. Velkým highlightem byli dva marlíni pruhovaní na lokalitě Phantasia, ale na vzdálenost dobré fotky jsem se k nim přiblížit nedokázal. Často jsme viděli gigantické karety obrovské, karetu pravou jsem neviděl. Velkým překvapením byla hojnost různých druhů velkých trnuch, přičemž Trnuchu zrnitou jsem viděl poprvé v životě. Dále jsme viděli Trnuchu jemenskou, indickou a klasickou modroskvrnou. Siba skvrnitá se také ukázala. Delfíny skákavé jsme potkali i na ponoru, delfíni dlouholebí často doprovázeli naši loď. Hejnové ryby zastupovaly dva druhy barakud, kranasi velkoocí, různé druhy chňapalů a samozřejmě bradáčci a sapíni. Chyběla mi hejna bodloků, jaká znám ze Súdánu.
Podmořský život tedy hodnotím jako výrazně bohatší než v Egyptě, ale zároveň chudší než v jižním Súdánu. Posádka byla egyptská, divemasteři skvělí a tolerantní k mému toulání mimo skupinu. K lodi Saudi Explorer nemám žádných námitek, nitrox a i tlak v láhvích vždy perfektní. Zapotápět si v saudském moři můžu rozhodně doporučit, je to blízko, výrazně víc života než v Egyptě a na lokalitě budete vždy sami.
