Prozatím prvních pár fotek s komentářem...
nevadí, že jsou v plné velikosti?
Napište, budu to dělat "inteligentněji",
ale přišlo mi škoda, dávat sem jen tak mrňky...
...něco už uveřejněno
na www.photopost.cz
Poloostrov Paracas
Když se jede z Limy kousek po panamerické dálnici po pobřeží, narazí se
na toto místo...
divoké moře plné ryb, neskutečné množství ptáků a různých milých žvížátek
(lvouni, tuleni? či co:-)
Stojí za to si udělat výlet lodí na pár km roztroušených ostrůvků a
skalisek...
Horští taxikáři
většinou pro ně moc kšeftů není (indiáni si své uzlíčky do hor nesou
sami...)
a tak se alespoň potěší doma s láskou nachystanou pálenkou
Inkové postavili své centrum - Cuzco - ve tvaru
pumy a na vrcholku (hlavě) zbudovali pevnost SAQSAYWUAMAN
(gringové vyslovují "sexy-woman":-), jejíž půdorys tvoří puminy
zuby.
Je to asi nejúchvatnější stavba, kterou jsem kdy viděl. Sedmimetrové
terasy z kamennejch bloků,
jež jsou opracovány s neskutečnou přesností, nepravidelně, spáry jsou
100%ní! ...to mi řekněte, jak to dělali?
On jeden ten kamínek má i 300 tun, Španělákům se to nepodařilo ani zbořit,
a dnes se nedaří zbořené menší šutry vrátit zpět...
Kolibřík nad Colca kaňonem...
Takovej čipernej ptáček to je... a hodně nedůvěřivej - čili plachej.
Trvalo mi pár dní, než se mi poštěstilo ho "lapit".
Ale čím jsem starší, tím jsem trpělivější...
a kdo si počká, ten se dočká:-)
p r e j
Vulkán nad Arequipou...
myslím, že zrovna tento kopeček před několika měsíci HROZIL
zvyšující seaktivitou... pak se zas nějak uklidnil...
Santa Veronica
Maje kvalitní mapu, riskli jsme si 25 km procházku z Maras do Moray
a kolem solných teras do údolí k řece Urubambě.
Veronica jsou ty úchvatné zasněžené vrcholky v pozadí...
(Na tý fotce to ale nic moc nevynikne...)
A jak to tak píšu, uvědomuju si, že jména, názvy věcí
jsou docela nepodstatná... nebo?
Ve 4000 m kvete kaktus a v 5000 se drží sníh...
Cesta ke sněhu vede kolmo Colca kaňonem dolů (5 hodin) do 3000 a zas
nahoru (7 hodin)
a pak zas dolů... a nahoru:-)
Toto je tuším někde u Cabanaconde.
Ti, co dostali bombóny, utekli...
a tato holčička váhá, rozběhnout-li se za nimi.
(Mě pro tuto "seanci" bombóny došly:-(
Na ostově Amantany (na
jezeře Titicaca) z pahorku Pachatata
(zajímavé, Kečujština je poměrně nestravitelnej jazyk, ale máma je mama
a táta tata:-)
Západ Slunce... v pozadí ostrůvky... na vrcholku je (za zády) chrám...
resp. jeho ruiny...
kde se dodnes každoročně konají rituální oběti (úrody, pití...)
a je to místo, kam normální smrtelníci nechodí (negativní energie je
skoro hmatatelná)
ohrada z kamenů a varování: NEVSTUPOVAT, v centru takový divný bazének...
nevstoupil jsem.
Arequipčtí fortografové
V této oblasti Peru je 10% lidiček negramotných a 80% jich žije v bídě...
Fotografové na náměstí fotí hlavně bohatší Peruánce, cizinci se/si fotí
sami (alespoň, co jsem viděl)
Moc práce během mého svačení neměli, tak se jen tak mazlili se svým nádobíčkem:-)
Nad Machu Picchu jsme dorazili se svítáním...
A asi by byl hřích nevyfotit klasický pohled,
načež jsme se vypravili na ten "kopeček" na protější straně...
s u p r
Pačamakčtí archeologové:-)
PACHAPAMAC - kousek od Limy, poměrně rozsáhlé
předincké ruiny, stavěné z nepálených cihlel...
jelikož na archeologický průzkum a restaurování nejsou peníze, tak se v
Peru s podobným obrázkem často nesetkáme
(v severní Africe - Tunisko převážně, tam to bylo úděsnější: mezi
skvostnými antickými "pozůstatky"
se pasou kozy a materiálu ubývá na stavby v okolí...),
ale kam se poděli archeologové? Peruánci nespěchají... porada, svačinka...
během naší několikahodinové obchůzky ruinami, alespoň efektně
fotogenicky rozmístili své nádobíčko...
...šikmá plocha.
... vystoupili jsme ve vesničce Chalhuanca v horách...
ale další autobus jel až za 30 hodin:-)) a tak jsem fotil
"panoramata"...
třeba tahle šikmina...
a kudy kudy kudy cestička...
A čísla na lidičkách jste už
viděli?
Yenda 2003